Hodiny literární či jazykové výuky strávili studenti 3. ročníku trochu netradiční formou. Celý článek →

Studentské oslavy máje byly v pátek 27. května zakončeny tematickým průvodem středoškoláků v čele se svými králi. Pokud byste nepoznali toho nápadně elegantně vystrojeného muže s korunkou, prozradíme, že tento švihák lázeňský se jmenuje Jan Hrdlička a je z 2.B. Náš král úspěšně zdolával veškeré soutěže, vystoupení a snažil se probojovat na nejvyšší příčky. Nejlepší jsme nebyli, ale v průvodu jsme se neztratili. Král děkuje svým poddaným za neuvěřitelnou podporu. Honza vzkazuje:“ Neodcházím jako vítěz s korunou na hlavě, ale odcházím s příjemným pocitem, že jako škola můžeme konkurovat těm největším gymnáziím. Ti, co chtěli, si Majáles užili.“

Moliérův Lakomec měl premiéru 9. září 1668 v divadle Palis Royal, studenti 1. a 2. ročníků zhlédli příběh o Harpagonovi v květnové pondělí v podání pražského Divadla Různých Jmen. Jak zmiňovala již anotace této hry, takových Harpagonů, neboli lakomců potkáváme v naší společnosti spousty. I když komedie končí šťastně, zůstává v nás možná hořký smích. Slovy Harpagona, který se v závěru hry ocitá sám, ale šťastný z nálezu své pokladničky: „A já, ty můj poklade, k tobě!“ Takže, milí studenti, další kniha do maturitní četby.

Stalo se již tradicí, že  studenti 3. ročníků stráví jeden běžný školní den s literaturou, potažmo s knihou. Projektový den pro 3. ročníky byl naplánován na úterý 5. dubna, aprílové počasí se ukázalo plně ve své síle, a tak by bylo pro mnohé lákavější si s knihou vlézt do tepla. Jedna část studentů zvolila teplo školních lavic a zabavila se kvízovým dopolednem Máme rádi češtinu v režii studentů Filozofické fakulty JU, následně je zvuk píšťaly přilákal do soudní síně a za pomocí dramatizace, pantomimy a řeči obhájců a žalobců se ponořili do problematiky viny a trestu v Dykově Krysaři. Atmosféru středověkého kláštera zažila další skupinka otužilých třeťáků ve Zlaté Koruně. Učili se vnímat architektonické detaily gotiky, baroka, rokoka a prohlédli si celý areál kláštera. Po stopách Karla Čapka se vydala poslední skupinka, zajela si až do Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Čekala na ně komentovaná prohlídka, ve které se studenti seznámili s životem a dílem autora Dášenky, s životními osudy Olgy Scheinpflugové a Ferdinanda Peroutky.

Studenti Voskovec a Werich se chtěli bavit a všechno začalo jako školní představení před sto lety. Legendy V+W během chvíle smazaly sto let a herci i naši třeťáci se ponořili do humoru, slovních hříček, parodií, písniček i ukázek z her Osvobozeného divadla. Mírný napnelismus vyvolaný tabulkami s přehledem her V+W doplněný výkladem byl bleskově překonán a smích se nesl tělocvičnou přeměněnou na divadelní sál. (Mgr. Vladimíra Machová)

I velcí literáti se inspirovali pro svou tvorbu v dílech již napsaných. Studenti 1.AL taktéž, připsali do Malého prince Antoina de Saint Exupéryho ještě jednu kapitolu. Osmá planeta byla planeta učitelů. Popravdě jde o dvojí inspiraci, v minulém školním roce jsme si na tomto místě mohli přečíst putování letošní 2.AL. 1.AL k literárnímu tvoření přidává malý příspěvek, vzkazy jedné velké dámě modernistické literatury Virginii Wolfové.

https://sway.office.com/z7vpOnlbuOjoMNAN?ref=Link

https://sway.office.com/AXElch2tDHE1LT7m?ref=Link

Severskou literaturou a především norskou tvorbu představila studentům 4. ročníku překladatelka Mgr. Kateřina Krištůfková. Že mnozí už tak trochu její tvorbu znají, jsme se přesvědčili ze studentských odpovědí. („chudokrevnou“ detektivku Závěje Marit Reiersgårdové, detektivky s „drsňákem“ Harrym Holem -autor Jo Nesbø) Z besedy si odnesli poté nejen další tipy severské literatury, např. fantasy literaturu Siri Peterssenové, reportážní knihu Asne Seierstadové, knihu Deník Ruth Meierové od Jana Erika Volda, která se tak trochu odehrává i v našem prostředí, ale i zajímavé postřehy o norské kultuře, její otevřenosti ve společenských záležitostech, její zálibu ve velikonočních detektivkách. V neposlední řadě se studenti dozvěděli zajímavé informace o mravenčí práci překladatele.