 |
 |
ČAPKŮV „POVĚTROŇ“ DVACET OSMKRÁT JINAK
Tentokrát měli žáci zakázáno přečíst si knihu „Povětroň“ od Karla Čapka. Znali pouze náznak zápletky a sami měli, podobně jako hrdinové Čapkova románu, vyprávět příběh.
Už druhý den trvá to bezvědomí, teplota stoupá a srdce slábne. Není pochyby, někudy uniká život; ach bože, jaká trampota! jak ucpat trhlinu, o které nevíme? Tož nic než koukat na to němé tělo, jež nemá tváře ani jména, ba ani dlaní, aby se na nich daly číst stopy minulého života. Kdyby měl jméno, kdyby měl aspoň jakékoliv jméno, nebyl by tak – co vlastně? snad znepokojivý nebo co. Ano, říká se tomu tajemství. (K. Čapek, Povětroň)
Poznáte, že následující příběhy nepsal K. Čapek, ale žáci 1. Al? Přečtěte si úryvky jejich práce…